Cessna O-2A „Skymaster“

CESSNA O-2A "SKYMASTER"

Byť se to na první pohled nemusí zdát, jde o americký vojenský letoun, který sloužil v americkém letectvu. Původ má z civilního letounu Cessna 337 Super Skymaster. Verze O-2A byla upravena pro potřeby americké armády, zejména k plnění předsunutého leteckého návodčího (FAC). To znamená, že O-2A nesl křídelní pylony pro rakety, světlice a další lehkou výzbroj. V roli FAC O-2A identifikoval a označoval nepřátelské cíle kouřovými raketami, koordinoval nálety a hlásil poškození cílů.

Obě varianty, jak civilní, tak vojenská, byly nízkonákladové dvoumotorové letouny, jenž díky umístění motorů v tzv. Push-Pull konfiguraci, tedy jednomu motoru v přídi s tažnou vrtulí a druhému v zadní části trupu s tlačnou vrtulí, umožňovalo daleko lepší manévrovatelnost, než tomu bylo u lehkých dvoumotorových letadel zvykem. Navíc to umožnilo, aby křídlo letadla bylo umístěné v tzv. konfiguraci hornoplošníku.  Úpravy provedené pro vojenskou konfiguraci zahrnovaly sedadla pro pilota a pozorovatele v přední části letadla namísto šesti sedadel v civilní verzi; instalaci průhledových panelů ve dveřích (pro lepší pozorování na zemi); instalaci nehořlavé pěny do palivových nádrží v křídlech, instalaci vojenského, nikoliv civilního komunikačního a navigačního vybavení a antén. První letoun O-2 vzlétl v lednu 1967 a krátce poté se začal vyrábět. Výkony (zejména v cestovních výškách) byly zhoršené kvůli přidaným anténám a výraznému zvýšení hmotnosti, ale byly považovány za dostatečné pro předpokládaný provoz v nízkých výškách.

Nejvíce se letoun využil při válečném konfliktu ve Vietnamu, tam nahradil Cessnu O-1 Birdog. Celkem bylo z různých důvodů ztraceno ve válce na 178 kusů. O-2 měl být nahrazen letadlem OV-10 Bronco, avšak k jeho omezením při nočních letech, se Skymaster ještě požíval dlouho souběžně s Broncem, než došlo k jeho úplnému vyřazení.

Pilot: bude upřesněno